Zprávy

Rozhovor s Lubošem Michalcem, vedoucím týmu Autocentrum Jílové

Tohoto rozhovoru si opravdu cením. Jílové ve všech soutěžích, jež se v Ústeckém kraji hrají, hraje každou sezónu o titul. Dlouho mi kluci z Jílového odolávali, ale teď Luboš Michalec mi ze známosti na pár dotazů odpověděl. Luboš stále patří mezi sálovkářské snajpry, nejednou vyhrál korunu krále střelců v některé ze soutěží, má výborné krytí míče a v letech minulých se Standou Vlčkem tvořili jeden z nejobávanějších útočných tandemů nejen na Děčínsku.

Luboši, nedávno jste se s veteránským týmem SK Jílové vrátili z Mistrovství Evropy mužstev v kategorii 40+ ve Španělsku, kde jste obsadili stříbrnou příčku. Jak ty sám hodnotíš vaše vystoupení na evropské scéně?

Myslím, že je to náš další, potažmo celé děčínské sálovky, velký úspěch. Obhájili jsme titul vícemistra Evropy, což bylo zřejmě těžší než zisk předchozího druhého místa. Ač bylo letos méně týmů, úroveň byla vysoká.

Uplynulá sezóna byla pro sálovkáře Jílového velmi úspěšná. Tituly v Krajské extralize a ve veteránské lize, druhé místo v 1. děčínské lize a v Krajském poháru. Zavládla ve vašem táboře spokojenost? Nebyla to nejúspěšnější sezóna v historii Jílovské sálovky?

S loňskou sezónou jsem naprosto spokojený a opravdu byla nejúspěšnější za dobu, co tým Jílového existuje. Zvláště titulu v extralize si nesmírně cením. Ač jsme již povolali novou krev, jádro stále tvoří dnes již veteráni, se kterými jsem začínal a kterým to stále kope.

Přibliž nám trochu historii Tvého klubu, jak dlouho se sálovka v Jílovém vůbec hraje? Máte velmi bohatou sbírku úspěchů, kterých trofejí si ceníš nejvíce?

Náš klub jsem založil v roce 1993 se Standou Vlčkem a Luďou Kulhánkem pod jménem MD Děčín. Později jsme se přejmenovali na Jílové a v současnosti jsme Autocentrum Jílové. Žádnou kroniku si nevedeme, tak je možné, že působíme již od roku 1992. O našich úspěších svědčí neskutečná sbírka pohárů a ocenění, která je k vidění v restauraci Na hřišti v Jílovém. Tam je vlastně i naše „základna“.
Co se týče úspěchů, tak opravdu nejvíce si cením vítězství v kvalifikaci o celostátní ligu, rok již nevím, ale bylo to bez ztráty bodu s celkovým skóre 10:0. To za nás exceloval bývalý sálovkový reprezentant Péťa Benát, který si s námi jde občas kopnout přes vánoční svátky, když dorazí z druholigových Českých Budějovic. Hrát celostátní ligu jsme, bohužel, nikdy nemohli. Všichni jsme hráli velký fotbal a ten měl u nás přednost. A finanční zajištění by byl také jistě velký problém…

Kde a jak budeš teď o prázdninách čerpat síly do dalších sálovkářských bojů? Máte v plánu s týmem nějaké soustředění?

S klukama jsme hráli nějaké místní turnaje, v Bynovci 1. místo, v Libouchci 4. místo. Soustředění neděláme, jsme rádi, že jsme alespoň o prázdninách s rodinami. Já osobně makám na baráku, což přes sezónu zanedbávám a podle toho to vypadá. Jinak je to dobrý trénink…

Pomalinku se blíží začátek nové sezóny. Zahájili jste již přípravu? Jaké do ní máte cíle? A můžeme se těšit na nové tváře ve vašem kádru?

Přípravu máme prakticky neustále. Všichni, i když ne vždy spolu, hrajeme velký fotbal či futsal. Cílem je vždy 1. místo, ale každá „bedna“ je úspěch. Nové tváře asi ne, je nás dost a přesto jsme díky velkému fotbalu kolikrát rádi, že se sejdeme.

Neláká tě účast Jílového v celostátní lize?

Na tuto otázku jsem vlastně odpověděl výše, jádro již na to nemá věk a mladí hrají velký fotbal. Ale myslím, že kluci jako Zdeněk Michalec, Standa Malowanyj, Samča Geletič, Tomáš Feledi a Kuba Hadrava by se tam 100% neztratili!

Díky moc za rozhovor, přeji Tobě a celému Tvému týmu hodně štěstí a zdraví v cestě za obhajobou vydobytých pozic z uplynulého ročníku.