Zprávy

Již 35 let působí SC Stap Vilémov na sálovkářské scéně a Libor Sklenář si o svém klubu se mnou pěkně popovídal

Libor Sklenář je dalším se zapálených sálovkářů, kteří si zaslouží velký dík za rozvoj našeho sportu. Jeho tým SC Stap Vilémov je jedním z nejdéle hrajících družstev v Ústeckém kraji a letos působí již úctyhodných 35 let. Věřím, že si s chutí přečtete rozhovor s člověkem, který byl u sálovky, když ještě byla v plenkách.

SC Stap Vilémov patří mezi tradiční sálovkářské týmy Ústeckého kraje. Kdy se datuje vznik vilémovské sálovky? Popište její historii a největší úspěchy?

K součásti fotbalového dění ve Vilémově patří nepochybně i agilní Sálovka Club, který byl založen fotbalovými nadšenci v roce 1977, a jeho činnost trvá až dodnes. Vilémovští Sálovkáři pamatují v roce 1980 v Otrokovicích finále mistrovství republiky, kde obsadili 9.místo. V letech 1995-97 hráli úspěšně extraligu Severočeského kraje. Po té se rozhodlo, že sálovku nebudou hrát hráči z Á-mužstva a mužstvo se přihlásilo pouze do 1. ligy okresu Děčín. Tuto ligu však po určitých rozporech ohledně konání turnajů opustilo po sezóně 2004/05 a díky 2. místu v posledním ročníku se dostalo do Extraligy Ústeckého kraje, kde jako nováček obsadil hned 3.místo. Tato extraliga však v posledním roce měla špatnou úroveň a organizaci a tak se rozhodlo od sezóny 2008/09 o návratu zpět do okresu Děčín, který nás zařadil jen do 2. ligy. V roce 2009 přichází historický úspěch v podobě vítězství v poháru Ústeckého kraje a postupu do národního finále, jakož i historicky první výhra na memoriálu M. Kotraby a H. Bálka a také postup z 2. ligy do Extraligy Ústeckého kraje pro další sezónu 2009/10, kde se náš tým umístil hned na pěkném 4. místě a k tomu podruhé za sebou vyhrál prestižní memoriál M. Kotraby a H. Bálka. V sezóně 2010/11 skončil náš tým na 3. místě a potřetí za sebou vyhrál memoriál M. Kotraby a H. Bálka.

Moc mužstev s tak dlouhou tradicí se již na palubovkách v Ústeckém kraji nepohybuje, že?

Myslím si, že na okrese jsme již jediní pokud se nepletu, kteří hrají stále pod stejným názvem od svého vzniku a pravidelně také soutěže všeho druhu, takže nám je už vlastně letos 35 let !!!

Týmem prošla celá řada hráčů. Kteří Vám v paměti utkvěli nejvíce?

Když hráli ještě v týmu naši Áčkaři, tak to byla skvělá parta s výbornými výkony a určitě mezi ty nejlepší lze řadit Pavla Svobodu a Pepu Roubíčka, to byli hráči, kteří tenkrát mohli být i v reprezentaci, ale tehdy to nebylo tak jednoduché je někam dostat a navíc by to ani časově kvůli zaměstnání nezvládali. Ale ani u zakladatelů se nedá hovořit, že by zde nebyly hvězdy, které uměly soupeřit s nejlepšími z nejlepších v kraji jako například M. Sladký, A.Gall, J.Zbončák či L.Sklenář.

Jak to vypadá se sálovkou ve Vilémově v současné době?

V současné době hrají sálovku ve Vilémově prakticky kluci, kteří se až na vyjímky nepohybují ve velkém fotbale, celý tým jsme postupně výrazně omladili a skloubili mládí se zkušeným stářím. Cílem je hrát stále extraligu v první polovině tabulky.

A co mladí hráči, není o sálovkářské následovníky u Vás nouze?

Právě řešíme další otázku, doplnit celý široký kádr o jednoho či dva mladíky do dvaceti let, máme je vytipovány, takže se uvidí po sezóně, kdo skončí a kdo naskočí nový. Určitě ale k nějakým změnám ve prospěch super mládí dojde.

Vím, že rovněž pořádáte ve své hale různé turnaje s dlouhou tradicí. Není škoda, že se zde nehraje pár kol krajské extraligy?

Naše snahy přivézt do Vilémova i extraligu vždy na něčem ztroskotali. Jednou se nám to však přeci jen podařilo a v hale bylo jako při všech našich akcích plno. Ale pak to přišlo, proč to u nás nelze dělat. Za pana Maňáka to byl například světelný ukazatel. Když jsme jej zakoupili, zase měli připomínky účastníci, že je to pro ně moc daleko, nakonec to dopadlo tak, že nám chybí metr a půl šířky a je vymalováno, nikdy k nám mistrovskou sálovku tudíž asi nedají. Přitom máme určitě daleko lepší halu než v Libouchci, zázemí, klubovnu a občerstvení také. Velký balkón pro diváky, prostorné šatny atd.

A jak skončil Váš legendární autobus „Čavdar“? Nemáte ho někde vystavený?

Náš Chavdar jsme museli nechat odhlásit, neboť náklady na něho převyšovaly výnosy a jakmile přestal s vozením lidí do zaměstnání, nebyl pro nás bohužel lukrativní. Rádi na něj všichni vzpomínáme, užili jsme si s ním hodně srandy.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů a elánu do další práce okolo sálovky.