Zprávy

Rozhovor s vilémovskými bratry Vichtereyi

Kdo měl tu možnost hrát proti týmu SC Stap Vilémov, nemohl si nevšimnout bratrské dvojice Milana a Radka Vichtereyových, kteří jsou nesmlouvavými bojovníky a střelci z každé pozice. A že pálí ostrými, se mohl přesvědčit leckterý extraligový brankář. Radka sice v uplynulé sezóně přibrzdilo zranění, ale Milan se stal králem extraligových střelců. Díky pomoci prezidenta klubu SC Stap Vilémov Libora Sklenáře Vám mohu předložit rozhovor s vilémovskými bratry.

Kluci,jste pokračovatelé sálovkářského rodu. Přivedl Vás k sálovce táta nebo někdo jiný?

Náš otec hrával v éře našeho současného prezidenta Libora Sklenáře, pak začal trénovat a tím, že se měnila vlastně dvakrát celá generace, tak nás k tomu z fotbalu oba dva také vlastně přivedli.

Byl Vám otec i sálovkářským vzorem a učitelem?

Když on hrál byli jsme ještě malí, našim vzorek byli spíše kluci okolo Pavla Svobody, Davida Vlka, Ládi Hejla, Pepy Roubíčka apod. Co by učitel resp. trenér nám pak otec dal hodně a vlastně dodnes dává, neboť se k trenéřině v sálovce po několikaleté odmlce zase vrátil.

Jak dlouho už sálovku válíte?

Sálovku hrajeme už skoro deset let.

Ve Vilémově je jeden z tradičních sálovkářských týmů. Jste patrioty nebo jste uvažovali, že byste okusili sálovkářský chlebíček i jinde?

Jinak jsme patrioty a na druhou stranu kam jít. V okolí se vše rozpadlo a my jsme stejně v podstatě nejlepší, pokud nebudeme brát chvilkovou převahu JK Trans, takže kam bychom chodili. Navíc máme časově náročnou práci a je problém ji skloubit i s tréninky a zápasy u nás ve Vilémově, kde se sálovka dělá na velmi dobré úrovni, jsou zde kvalitní podmínky, včetně vedení i parádní haly.

Můžete nám trochu vilémovský tým přiblížit?

V současné době hrajeme v této partě již delší dobu a stále se nám to nedaří vhodně doplnit nějakým mladším borcem či borci, když nepočítám Šipulu a Čudu. Letos, po rozpadu týmu Nica Rumburk nás posílí od nich Michal Vyskočil. Z Á-mužstva brát hráče nemůžeme, neboť to vedení nerado vidí a navíc tu mnoho místních hráčů není. I přesto je nás stále okolo 12-ti, kteří chodí trénovat a vždy se nějak na ten turnaj dokážeme dát do kupy, abychom to odkopali a hráli většinou na špici tabulky.

Uplynulou sezónu jste hráli, alespoň se mi to zdálo, s úzkým kádrem. Jak se to dá zvládnout?

Jak jsme se již zmínili, kádr úzký nemáme, jen jde o to, že máme v týmu kluky, kteří mají zaměstnání i o sobotách či víkendech a v tom je ten problém.

SC Stap Vilémov je i velmi úspěšným týmem. Který z nich řadíte mezi ty nej?

Asi nejlepší tým byl v počátcích, kdy parta okolo Kotraby, Zbončáka, Sklenáře, Žáka a dalších dokázala na mistrovství republiky v Otrokovicích získat 9.místo, pak přišla již zmiňovaná parta Áčkařů /Svoboda, Hejl, Roubíček, Vlk atd./, kteří to váleli velmi dobře, ale tenkrát jim to ještě vedení Áčka trpělo, dnes to již tak dobře nejde. Pak už řadím naši partu, která na rozdíl od všech předešlých, dokázala vyhrát několikrát velice prestižní turnaj – memoriál M.Kotraby a H.Bálka, stejně jako letní putovní Květ a k tomu se probojovala do národního finále Českého poháru a to se jistě cení a nezapomíná. Je pravdou, že my máme trochu jednodušší situaci v tom, že ta konkurence je trochu slabší, než to co bývalo za dob našich předchůdců.

40. ročník sálovky je již přede dveřmi. Co byste popřáli sálovce k takovému jubileu?

Hlavně bychom si přáli, aby neubývalo týmů, tak jako tomu je doposud. Dále, aby se vedení Krajské Extraligy pokusilo z nějakých grantů nebo od sponzorů sehnat a zajistit nějaké finanční prostředky, aby to nebylo pro mužstva finančně tak náročné, protože jsme přesvědčeni, že spousty klubů by to hrálo, ale nemají na to. U nás např. fungují ještě nějací sponzoři, díky našemu vedení a tak to nás hráče tolik nestojí, ale co slyšíme od jiných, tam tomu tak není. Co se týče navíc našeho týmu, jsme nejvzdálenější a to je určitě také největší náklad na dopravu, i přesto náš Sálovka Club funguje již 37 let, což je asi na okrese, v kraji i v Čechách rarita.

Děkuji za rozhovor a do dalších sezón Vám přeji hlavně zdravíčko a minimálně takovou "fazónu" jako v té minulé.