Zprávy

Z historie Československé sálovky

Díky archivu pana Jiřího Jedličky se mi dostal do rukou vskutku poklad. Mohl jsem se probrat výstřižky z časopisu Mladý svět, který často a velmi obsáhle informoval zejména o zájezdech tehdejší Československé sálovkářské reprezentace.
Třeba reportáž o historickém zájezdu amatérské jedenáctky Československých reprezentantů v sálové kopané do Brazílie na 1. mistrovství světa konané v květnu 1982 v Sao Paulu. Tehdy nás reprezentovali hráči čtyř nejlepších týmů Československa – Svit Otrokovice, Kosmos BAT Havířov, CZV SSM Uranové doly Příbram a FV SZM Přírodovědecká fakulta ÚPJŠ Košice. V závěrečné nominaci zůstali a do Brazílie nakonec odletěli: Lumír Kopecký (Otrokovice), mechanik, 32 let, obránce, Jan Uryga (Havířov), zámečník, 22 let, útočník, Jiří Lokaj (Havířov), důlní technik, 23 let, brankář, Jiří Šach (Příbram), prohlížeč a údržbář těžního zařízení, 32 let, obránce, Zdeněk Valčík (Příbram), důlní zámečník, 29 let, obránce, Jaroslav Pazdera (Příbram), soustružník, 20 let, útočník, Miroslav Repovský (Košice), student, 23 let, brankář, Jozef Bukovinský (Košice), student, 25 let, obránce, Martin Andor (Košice), geofyzik, 25 let, obránce, Lubomír Findura (Košice), student, 24 let, útočník, Jozef Džurina (Košice), student, 24 let, útočník, a koučem týmu byl František Čálek.
Mistrovství světa se zúčastnilo 10 mužstev rozdělených do dvou skupin. Československo bylo nalosováno k domácí Brazílii, dále pak v této grupě byla Uruguay, Argentina a Kostarika. Hráči se lvíčkem na prsou podlehli domácím 1:4, Uruguayi 0:2, remizovali s Argentinou 1:1 a vysoko 7:1 zvítězili nad Kostarikou. Tento počinek stačil na třetí místo ve skupině, první nepostupová pozice. Historicky prvními mistry světa se stali hráči pořádající Brazílie.
Druhé Mistrovství světa se uskutečnilo na našem kontinentu, konkrétně ve španělském Madridu v říjnu 1985. Ve skupině jsme se postupně utkali s Portugalskem (7:2), Kostarikou (4:2), Paraguayí (1:7), Argentinou (3:5) a Španělskem (2:5). Tyto výsledky našeho týmu opět stačily pouze na třetí místo ve skupině a boj o 5. – 6. místo. V tomto utkání jsme vyzvali Uruguay, které jsme v dramatickém zápase podlehli 4:5 po trestném kopu bez zdi dvě sekundy před koncem utkání.
Píše se leden 1988 a Československá sálovkářská reprezentace vyráží opět do Španělska na první oficiální Mistrovství Evropy v sálové kopané. Hostitelem byla hala San Sebastian de Los Reyes nedaleko Madridu, kde se konalo slavnostní zahájení. Ve skupině jsme se střetli s Itálii (17:0) a Portugalskem (0:4), v semifinále pak s domácím Španělskem (1:6) a v boji o bronz jsme zvítězili nad Izraelem 7:2 a zaslouženě se radovali z první získané medaile pro naši sálovku na tak velké mezinárodní akci. Mistry Evropy se stali Portugalci.
V říjnu 1988 se naše reprezentace vydala na 3. Mistrovství světa v daleké Austrálii ve městech Melbourne, Canberra a jejich okolí. V naší skupině nejprve porážíme USA 5:2, pak Japonsko 7:0 a nakonec prohráváme vysoko s Brazilci 1:11. I přes takovou prohru postupujeme do čtvrtfinálové skupiny, kde prohráváme se Španěly 1:5, remizujeme s Uruguayí 2:2 a v boji o postup do semifinále prohráváme s Portugalci 2:4. Konečné sedmé místo je pro Československou reprezentaci trochu zklamáním, ale hráč Repovský dostává nabídku na angažmá v Brazílii. Brazilci zlatý hattrick nakonec nezískali, jelikož je ve finále porazili Paraguayci. Zajímavostí je, že do té doby (říjen 1988) odehráli Brazilci za třicet let 920 utkání, ve kterých ani jednou neprohráli. První jejich porážka přišla až ve finále 3. Mistrovství světa v Austrálii.
Závěrem chci dodat, že časopis Mladý svět se sálové kopané věnoval celkem obsáhle a pravidelně. Když zrovna nezveřejňoval reportáže ze zájezdů reprezentace, tak alespoň v každém čísle byla o sálovce rubrika „Líný míč v pohybu“. Pár fotografií z tohoto časopisu naleznete i ve fotogalerii našich stránek.